Časté dotazy k protokolu určení vnějších vlivů

Dotazy a odpovědi

Jak postupovat při revizi, když k elektroinstalaci neexistuje protokol o určení vnějších vlivů? Má si revizní technik vnější vlivy určit sám a napsat je do revizní zprávy?

Příručka výslovně neříká „ne“; z odpovědi však plyne, že revizní technik vnější vlivy neurčuje – nepředložení dokumentace označí jako závadu C1. U výchozí revize je podle ČSN 33 2000-6 ed. 2 a TNI 33 2000-6 určení vnějších vlivů (protokol, u jednoduchých staveb popis v technické zprávě) základním podkladem; nepředá-li je majitel/provozovatel prokazatelně před zahájením revize, nelze zprávu ukončit bez závad – nedodání se označí jako závada s kódem C1 a při závadách C1/C2 musí závěr znít, že elektrická instalace NENÍ z hlediska bezpečnosti schopna provozu (se zdůvodněním). U pravidelné (mimořádné) revize se ověřuje, že instalace vyhovuje normám a požadavkům platným v době jejího vzniku, je udržována a je schopna bezpečného provozu s přihlédnutím k současným požadavkům; stavba byla zkolaudována pro určité užívání – pokud by v průběhu času došlo ke změně využití, je obvykle nutná i rekolaudace (s. 30). Starší dokument o určení prostředí podle ČSN 33 0300 lze považovat za adekvátní dnešnímu protokolu. Revizní technik posoudí, zda je instalace užívána pro účel, pro který byla zkolaudována, upozorní na nutná opatření (PBŘ, kontroly, specifická údržba) a v podstatě posoudí provedení instalace vůči základním vnějším vlivům (prostředí); pro stanovení ostatních kategorií vnějších vlivů by potřeboval stanoviska dalších profesí, případně rozhodnutí z typových podkladů (s. 31). Zjistí-li revizní technik, že některé elektrické zařízení sloužící pro případ problému v objektu bylo odstraněno nebo je nefunkční, vyzve majitele objektu k poskytnutí (nahlédnutí) dokumentu, který ho k likvidaci tohoto zařízení oprávnil (s. 31). Nepředložení dokumentace je i zde závada C1, instalaci však lze provozovat a podklady si musí zajistit majitel. Není-li lhůta pravidelných revizí stanovena projektantem, vychází se z NV č. 190/2022 Sb. a ČSN 33 1500 (s. 31).

Může být předsedou komise při aktualizaci protokolu (při malé změně) vedoucí provozu bez elektrotechnického vzdělání?

Ano. Žádný legislativní ani normativní předpis nevyžaduje, aby předseda komise pro určení vnějších vlivů měl elektrotechnické vzdělání; může to být např. osoba znalá provozu, hlavní inženýr projektu nebo zástupce investora. Předseda si však musí být vědom odpovědnosti za řízení jednání a úplnost projednaného protokolu. Nemá-li příslušnou praxi, obvykle pověří vedením jednání o určení vnějších vlivů a opatřeních osobu se znalostmi a praxí v oboru. Poznámka příručky: u tazatele se udržel starý název „Protokol stanovení prostředí“ (PSP).

Jakou odpovědnost mají členové komise?

Každý člen komise odpovídá za údaje, které pro zpracování protokolu poskytl. Normativní dokumenty proto požadují, aby výsledný protokol každý člen potvrdil vlastnoručním podpisem a převzal tak odpovědnost za svůj obor. Vyplývá-li z povahy profese, kterou člen zastupuje, určitý požadavek daný některým vnějším vlivem, má tento člen určit konkrétní požadavky na profesi elektro (případně i další profese), nebo v protokolu odkázat na předpis s konkrétním řešením (vyhlášku, normu apod.).

Kdo je oprávněn vyhodnotit, zda je při změně nutné protokol aktualizovat?

Ten, kdo připravuje práce na stávajícím zařízení nebo stavbě. Rozhodující je, zda jde o opravu (uvedení do řádného původního stavu, k němuž nejsou zásadní připomínky např. požárního specialisty), nebo o rekonstrukci, dostavbu apod. – v druhém případě je aktualizace (nový protokol) na místě.

Jaké je doporučené základní složení komise při aktualizaci/revizi protokolu při malé změně?

Vždy je nutné zvážit, čeho a kterých profesí se změna dotkne. Z hlediska případného škodního řízení je vhodné, aby se všechny v místě zainteresované profese prokazatelně vyjádřily, zda se změna jejich zájmu dotýká, či nikoli.

Kdo je odpovědný za aktuální protokol o určení vnějších vlivů?

U objektu je to majitel, kterého obvykle zastupuje správa objektu. Pokud provozovatel objektu s právem změn v provozu a vybavení de facto převzal správu budovy, je odpovědný i provozovatel. U ryze technologických zařízení je odpovědný provozovatel.

Jaký je doporučený postup pro správu (archivaci) protokolu o určení vnějších vlivů?

Protokol je součástí dokladové části dokumentace, která musí být archivována po dobu životnosti zařízení, provozu či objektu. Způsob a podmínky archivace je třeba stanovit v rámci správy závazným postupem, s nímž se zainteresovaní prokazatelně seznámí a podle něhož postupují. Doporučuje se určit, kde bude uložen originál (v neměnné podobě) a kdo ho bude spravovat; k pracovním dispozicím se poskytují kopie.

Při rekonstrukci umělého osvětlení ve výrobní hale – musí se připravit protokol o určení vnějších vlivů?

Ano. Obecně platí, že rekonstrukce jakékoli části elektroinstalace se provádí podle současných předpisů, tedy včetně určení vnějších vlivů, a je nutné vypracovat nový protokol. Je vhodné zvážit rozdělení haly na zóny: 1. zóna pod stropem pouze se svítidly, pro kterou se vnější vlivy určí nově, a 2. zóna „ostatní“, kde platí původní podmínky a vnější vlivy.

Jaké elektrické spotřebiče bez pevného připojení (např. televizor, rádio) mohou být osazeny v zóně 2 vany, když to ČSN nespecifikuje?

ČSN 33 2000-7-701 ed. 3 (i dožívající ed. 2) vychází z běžného vybavení koupelny, a proto nespecifikuje požadavky na další vybavení. Uvedené přístroje by musely být pro použití v koupelně deklarovány výrobcem (odolnost při přechodně zvýšené vlhkosti). Závěr: norma řeší z hlediska vnějších vlivů pouze základní vybavení prostoru upevněným elektrotechnickým zařízením.

Musí být zpracovatel protokolu o určení vnějších vlivů autorizovanou osobou ve smyslu zákona č. 360/1992 Sb.?

Ne, tento požadavek je irelevantní. Zpracování protokolu se mohou účastnit i osoby jiných profesí, než které spadají pod stavební zákon. Protokol je ve výsledku podkladem pro návrh (projekt) elektrických rozvodů, může však sloužit i dalším profesím, nejen elektro.

LPE s.r.o., Vnější vlivy: návrh, revize a legislativa, 05/2026, kap. 5 Dotazy a odpovědi k problematice určování vnějších vlivů (s. 29–33; PDF strany 32–36).